Anna Kopská se svým synem, snachou a Hanušem Brodem

Anna Kopská se svým synem, snachou a Hanušem Brodem

Tohle je další fotografie pořízená pouličním fotografem. Je na ní Anna Kopská, její syn Pepek se svou ženou a můj bratr Hanuš Brod. Šli někam na procházku, nejspíš je to v Praze ve Stromovce. Vím jistě, že ta fotka byla pořízena za války, v roce 1940.

Pepka, syna Ančí Kopské, jsem poznal, až když to byl už dospělý muž, který se vrátil z války. Jednoho dne někdo zazvonil, náhodou jsem byl v tu dobu doma, paní Kopská šla otevřít a najednou slyším, že vítá nějakého Pepka, svého syna, jak jsem později zjistil. Pepek se Ančí narodil ještě za Rakouska-Uherska, když jí bylo asi 18. Ančí byla vdaná, ale jen velice krátce, její manžel zemřel na tuberkulózu. Celé její manželství je taková záhada, nikdy o něm nemluvila. Kde Pepek vyrůstal, když byl malý, také nevím. Jak říkám, poznal jsem ho teprve, když už byl dospělý.

Pepek se oženil a postavil si vilu ve Žlebech u Čáslavi se svou ženou, která taky pocházela z Čáslavska. Paní Kopská jim pravděpodobně dost finančně vypomáhala, protože nebyla moc šťastná, když se Pepek pár let nato rozvedl, nechal dům ženě a přestěhoval se sám do Prahy. Tím způsobem tedy paní Kopská vlastně přišla o všechny své úspory. Ten dům ve Žlebech si moc dobře pamatuju, jezdívali jsme tam o letních prázdninách. Tam jsme také byli, když zemřel můj otec a tam jsme se o jeho smrti dozvěděli. Za války jsme u nich měli nějaké věci, ukryté ve stěně, které jsme po válce samozřejmě dostali zpátky.

Před pár lety jsme tudy projížděli, a tak jsem si řekl, že se tam zastavíme. Zazvonili jsme na zvonek vily, a když vyšel nějaký muž, řekl jsem mu, že tu kdysi žila jistá paní Kopská. A on povídá: "Ano, ano, Marie, pojď sem." A ven vyšla Marie, Pepkova bývalá žena. Znal jsem ji jakou mladou a krásnou ženu a teď přede mnou stála taková stará babička. A naopak, ona mě naposledy viděla jako kluka a teď jsem tu stál se svojí vnučkou. Děti Marie a Pepka, se kterými jsem si hrával, už taky vyrostly a mají své děti... No, proud času je neúprosný.

Když se Pepek rozvedl, šel do Prahy a pracoval tam v nějaké továrně. Za války žil s matkou v našem bytě v Masné ulici a pomáhal jí ho udržovat. Když se znovu oženil, přestěhoval se do Holešovic a měl se svou druhou ženou syna. Zemřel v polovině 60. let, pár let po své matce.

Open this page